Stručný popis kostela

HLAVNÍ OLTÁŘ

Ve středu chrámu Páně stojí  baldachýnový hlavní oltář s milostnou sochou Panny Marie. Za ním vidíme velký mariánský monogram, protože kostel je zasvěcený Jménu Panny Marie.

Nad ním vzadu je socha Boha Otce. Nad Matkou Boží je holubice – symbol Ducha svatého, z kterého počala svého Syna a na vrcholu baldachýnu je modrý nápis MATER GRATIAE  – Matka milosti.

Vedle svatostánku jsou malé obrázky sv. Cyrila (vpravo) a sv. Metoděje (vlevo).

 

OBRAZY A SOCHY

V lodi kostela jsou čtyři mariánské obrazy Ignáce Raaba: vlevo Zvěstování a Zasnoubení, vpravo Navštívení a Útěk do Egypta, za hlavním oltářem ještě dva: Kristus na hoře Olivetské a Nanebevstoupení Páně. Na pilířích nesoucích kopuli jsou dva reliéfy – sv. Norbert a naproti sv. Augustin, oba potírající bludy, pod nimi je Božské Srdce Ježíšovo a sv. Josef. Deset andělů nese různé mariánské symboly. Nad varhanami je socha sv. archanděla Michaela s nápisem QUD, což je zkratka latinského Quis ut Deus – Kdo jako Bůh, vzadu pod kůrem je sv. Antonín Paduánský a sv. Juda Tadeáš a naproti Ukřižovaný Kristus.

OLTÁŘE

V levé boční lodi je to oltář sv. Barbory se sochami sv. Apolonie (vpravo) a sv. Kateřiny.

Tento oltář i jeho okolí už bylo restaurováno.

Vpravo  se nachází oltář 14 svatých pomocníků se sochami sv. Šebestiána (vlevo) a sv. Rocha.

Oltář pořídil opat Kryštof Matuška, proto také sv. Kryštof zabírá velkou část plátna.

 

 

 

 

Na kazatelně je reliéf s dvanáctiletým Kristem, jenž káže v synagóze, na její stříšce spatřujeme 4 hebrejská písmena jména JHVH znamenající Hospodin.

Baroko miluje souměrnost, proto i oltář vpravo vpředu jí výtvarně a myšlenkově odpovídá: Je to oltář Ukřižování se sochami Krista, sv. Jana Evangelisty a Panny Marie a se 4 písmeny: INRI znamenající Ježíš  Nazaretský, král židovský.

 

Za baldachýnem vlevo vzadu je oltář zasvěcený římským mučedníkům sv. Janu a Pavlovi a sochy sv. Floriána (vlevo) a sv. Vendelína. Před tímto oltářem byl roku 1777 pohřben opat Kryštof Matuška. Fresky na stropě v této části chóru zobrazují sv. Jana Nepomuckého, Vtělení Krista a sv. Josefa. Níže jsou 4 skupinové obrazy, každý s 20 událostmi z dětství, kázání, utrpení a oslavení Pána Ježíše. Ke každému z 80 obrazů byla sloka písně  a modlitba. Poutníci strávili u těchto obrazů několik hodin ve zpěvu a modlitbách. Dokola visí záslibné obrazy od poutníků z měst, která byla zachráněna díky  modlitbám k Panně Marii Křtinské (Zábrdovice, Vyškov, Prostějov a další). Před sakristií (dnes zimní kaplí) je umístěna křtitelnice.

FRESKY

Kopule chrámu je nesena čtyřmi sloupy, na nichž jsou provedeny čtyři čtveřice starozákonních žen, předobrazů Mariiny zbožnosti, statečnosti a moudrosti. Lze rozpoznat: Judit (hlava Holofernova), Rebeku (džbán), Jáel (kladivo a hřeb), Támar (prsten a hůl), Mirijam (bubínek), Rút (klasy), dceru faraonovu (košík s Mojžíšem), Annu (dítě a lilie), Ester a královnu ze Sáby (královská roucha a koruny), Abigail (koš).

Fresky na stropě  vycházejí z verše z knihy Sirachovcovy: „In plenitudine Sanctorum detentio mea. Ego mater pulchrae dilectionis et timoris et agnitionis et sanctae spei“ („V plnosti svatých zdržování mé. Já (jsem) matka krásného milování a bázně a poznání a svaté naděje“), který byl vztahován na Pannu Marii.

Ve střední nejvyšší  kopuli

je téma: „IN PLENITUDINE SANCTORUM DETENTIO MEA – V plnosti svatých zdržování mé“. Panna Maria je nadnášena anděly ke slávě Nejsvětější Trojice a doprovázejí ji starozákonní proroci, apoštolové, mučedníci a také svatí čeští a moravští zemští patroni. (Svatý Vít má ve znaku kohouta a toho uvidíte, když očima půjdete nahoru po šňůře od levého předního lustru.) Jeden z andělů vysypává medailky, které jsou znamením milosti pro poutníky.

V levé části příčné lodi  je  téma   „EGO MATER PULCHRAE DILECTIONIS – Já jsem matka krásného milování“. Trůnící Panna Maria s otevřeným srdcem posílá po andělích srdce plná lásky a víry čtyřem stavům. Od leva spatřujeme zástupce řádů: sv. Augustina, sv. Norberta, sv. Františka, sv. Dominika a sv. Benedikta, pak církevní hierarchii v čele s papežem, za ní následují světští vladaři a vojáci.

Západní část – vpředu   nad hlavním oltářem – je inspirována slovy: „…. ET TIMORIS“ („… a bázně“). Panna Maria tažena na triumfálním voze, jehož kola drtí válečnou zbroj, čtyři andělé s plamennými meči zahání čtyři skupiny postav, z nichž každá představuje určitý druh hříchu.

Malba v pravé boční lodi   oslavuje Mariinu moudrost podle verše: „… ET AGNITIONIS – … a moudrosti“. Čtyři andělé drží v rukách zrcadla, odrážející světlo na čtyři skupinky: zleva to jsou svobodná umění (lékařství, právo, astronomie, geometrie, filozofie a rétorika). V druhé skupině jsou evangelisté, třetí skupinku tvoří antičtí filozofové, starozákonní mudrci, včetně třech mágů, kteří se přišli poklonit narozenému Kristu. V poslední skupině jsou zastoupeny múzy (malířství a sochařství, architektura, básnictví, hudba a tanec).

Nad varhanní kruchtou završuje celý cyklus malba, na níž jsou rozvíjena závěrečná slova: „… ET SANCTAE SPEI – … a svaté naděje“). Panna Maria je představena jako hvězda jitřní a  naděje trpících, utlačovaných a osamocených, jejichž čtyři skupinky jsou zobrazeny ve spodní části.

V podkruchtí   jsou pak provedeny nástropní malby s náměty poutníků uctívajících Pannu Marii křtinskou. V ruce drží poutní prapory a votivní dary. Nad vchodem jsou znaky kláštera a opata Matušky.